Základní princip net@TRACE:

tři základní kategorie – PRODUKT, PROCES, ZDROJ

 

Vzniká-li PRODUKT v místě a čase, přidělí se mu identifikační kód, který má svůj obraz v digitální databázi. Během cesty PRODUKTU k zákazníkovi se do digitální databáze zaznamená lokace klíčového PROCESU, ve vztahu k PRODUKTU a ZDROJI. Záznamy ve formě dotazu do databáze tvoří digitální stopu PRODUKTU.

Křížový dotaz do databáze okamžitě odhalí duplicitu dvou produktů se stejným kódem, které se vyskytují na dvou místech současně. Padělek snadno odhalíme podle toho, že PRODUKT nemá na sebe navazující historii jednotlivých PROCESŮ.

                                                                         

Logistika a řízení decentralizovaných mnohaúrovňových dodavatelských řetězců je inspirována japonským logistickým systémem KANBAN, který dovedli k dokonalosti zakladatelé koncernu TOYOTA, ve formě vlastního integrovaného sociotechnického systému TPS (Toyota Production System). TPS je natolik efektivní, že se TOYOTA stala nejúspěšnějším výrobcem automobilů na světě.

Princip KANBANu je geniálně jednoduchý. Legenda hovoří o tom, že ho vymyslel pan Toyoda při návštěvě amerického supermarketu, někdy v třicátých letech minulého století. Pozoroval zákazníky, jak si berou zboží z regálu, který je zároveň z druhé strany doplňován. Každý skladník sleduje svůj úsek. Odebere-li zákazník zboží, spustí řetězovou reakci. Zboží je doplněno z místa, které sleduje jiný skladník. Informace o odebraném zboží si zapisují na lístek-kartu (japonsky KANBAN), který eviduje pohyb zboží mezi nejbližšími lokacemi. Toyoda aplikoval tento princip ve svém výrobním závodě, i na výrobní operace. KANBAN slouží zároveň jako výrobní příkaz mezi jednotlivými pracovišti. Ze skladu hotové výroby se odebere PRODUKT. Tím se spustí řetězec výrobních operací, který má za následek doplnění skladu hotové výroby.

Podobným způsobem funguje objednávka PRODUKTU v odbytové síti eBIOneta. Úkolem odbytového oddělení je nastavit a koordinovat dodavatelské řetězce. Požadavek zákazníka jde systémově přímo k dodavateli. Dodavatel zná svého zákazníka a jeho požadavky. Vyrábí mu produkt „na míru“. Mohou spolu komunikovat a vytvářet sociální vazbu na produkt. Zákazníka a dodavatele neodděluje žádná dealerská síť.  Je odstraněn problém dealerské sítě, která obvykle, svými maržemi, neúměrně zdražuje produkt a prodlužuje komunikační řetěz.

Problematika KANBANu je za ta léta dokonale zpracovaná a není problém ji aplikovat. Nicméně s TPS je to mnohem složitější. Systémem TPS se nemusí eBIOneta bezprostředně zabývat, protože se jedná výhradně o dodavatelskou záležitost. Mnoho firem chtělo systém TPS okopírovat. Kupodivu jim to nefungovalo a přitom to „dělali stejně“ jako Japonci. Právě proto…

Praxe top managera v japonské firmě potvrzuje, že věci, co dokonale fungují v Japonsku, jinde mohou být problematické. TPS je sociotechnický systém šitý na míru japonské mentalitě. Některé věci jsou kulturně nepřenositelné a to oběma směry. S touto znalostí lze využít, na světě nejúspěšnější, výrobně logistický řídící systém pro decentralizované mnohaúrovňové dodavatelské sítě .